Čtyřlístek 11/2002

(zpravodaj od PC-Consult)

Pozvánka na školení

Současně s tímto výtiskem mimořádného vydání našeho zpravodaje rozesíláme pozvánky na školení na měsíc leden 2003:

Školení k roční účetní závěrce a zejména k zákonu o účetnictví a k postupům účtování pro rok 2003 se bude konat 16. ledna 2003 v Kulturním Domě v Uherském Brodě. Přednáší tradičně ing. Ivana Mašková a ing. Jiří Pavel. Cena školení je 693,- Kč.

Školení pro mzdové účetní se bude konat 21. ledna 2003 v motorestu u Racka v Ostrožské Nové Vsi. Přednášet bude také tradičně ing. Helena Plavecká. Cena školení je 630,- Kč.

Platby za školení zasílejte v obou případech na náš účet 21115392/3400 u Union banka, a.s Zlín. Jako variabilní symbol platby uvádějte své IČ. Ceny za školení jsou uvedeny včetně DPH. Úhradu doporučujeme provést nejpozději dne 10.1.2003. Platba je považována za zálohu, daňový doklad budeme předávat při prezenci. Nezapomeňte prosím včas odeslat vyplněnou návratku, ať můžeme zajistit dostatek publikací.

Další školení budou probíhat v únoru a březnu. Témata školení ještě nejsou zcela přesně stanovena, budou zřejmě "Evidence dlouhodobého majetku a drobného majetku", "Uplatňování DPH v praxi" a "Vybrané problémy v uplatňování zákona o daních z příjmů ve vztahu k podvojnému účetnictví".

Nová telefonní čísla

V souvislosti s přečíslováním telefonních linek Českého telekomu k 22.9.2002 došlo ke změně telefonních čísel naší firmy:

tel. 572 639 955

tel. a fax 572 633 569

mobil 602 529 700

U mobilních telefonů došlo pouze k vypuštění první nuly.

Evidence vývozu zboží ve Financích

Na četné dotazy našich klientů uvádíme krátký popis evidence dokladů souvisejících s vývozem zboží v programu Finance. Při účtování o vývozu totiž nastávají dva odlišné doklady : účetní a daňový doklad pro účely DPH.

Z pohledu účetního máme účtovat o vzniku pohledávky a o tržbě v okamžiku, kdy dochází ke změně vlastnického práva k předmětnému zboží. Jelikož se dle §23 ObchZ pohlíží v obchodně závazkových vztazích na zahraniční podnikatelský subjekt jako na podnikatele, řídí se apriori vznik pohledávky v souvislosti s prodejem zboží §§412 až 416 ObchZ (není-li v kupní smlouvě uvedeno jinak). Záleží tedy na tom, kde se strany dohodnou, že dojde k dodání zboží. V běžné praxi mohou nastat zhruba tyto zásadní varianty dodání:

1) předáním přepravci v provozovně dodavatele

2) předáním odběrateli po přechodu státní hranice (na hranicích či až v provozovně odběratele)

3) předáním odběrateli na území ČR před předáním k dopravě

4) předáním odběrateli na území ČR před přechodem státní hranice

Výše uvedený okamžik je tedy důležitý k tomu, aby se mohla zaúčtovat pohledávka a tržba z prodeje zboží. Vyskladnění zboží se musí zaúčtovat (či zaevidovat na skladovou kartu) vždy v okamžiku fyzického výdeje zboží ze skladu (tj. vydání mimo dosah působnosti hmotně odpovědného skladníka). Z povahy dodání je pak nutno rozhodnout, zda se bude jednat již o prodejku, či jen převodku na jiný sklad (celní sklad, svobodné celní pásmo apod.).

Je-li cena zboží dohodnuta a vystavena v Korunách českých, není zde žádný problém. Je-li však oceněna prioritně v cizí měně, je nutno ji pro účely účetnictví ocenit v české měně použitím kurzu v souladu s Postupy účtování a vnitropodnikovým předpisem (denní kurz ČNB, pevný kurz apod.).

Shrnuto : z pohledu účetního účtujeme pohledávku a tržby ke dni, kdy dojde k dodání zboží dle ObchZ či speciálního ujednání příslušné smlouvy a oceňujeme ji dle vnitropodnikových směrnic příslušným kurzem.

Zákon o DPH v §45 však uvádí úplně jiná pravidla pro vývoz zboží. Aby byl vývoz zboží osvobozen od DPH na výstupu dle tohoto paragrafu a mohl být pak uveden v ř. 411 přiznání k DPH, musí být splněno několik podmínek :

I) musí se jednat o celní režim vývoz

II) plátce je v okamžiku započetí vývozu (tj. v okamžiku doručení návrhu na vývoz na JCD vnitrozemské celnici) vlastníkem předmětného zboží. Došlo-li tedy již k dodání dle bodů 1, 3, a 4, nebo k zaplacení zboží, nebo k předání dle speciálních ujednání příslušné smlouvy, jedná se o uskutečněné plnění na území ČR s povinností uplatnit DPH na výstupu. Vlastníkem vyváženého zboží je již jiný subjekt a proto deklarovaný vývozce je již jen nepřímým vývozcem, který nemá nárok na osvobození od DPH na výstupu.

III) předmětné zboží fyzicky překročí státní hranici nebo je umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma. Tato skutečnost je potvrzena hraničním celním úřadem na JCD a datum překročení státní hranice je datem uskutečnění vývozu. V okamžiku přechodu státní hranice je již bezpředmětné, kdo je vlastníkem vyváženého zboží (zda dodavatel či odběratel).

IV) dodavatel musí mít k dispozici vrácenou kopii JCD s vyznačenou statistickou hodnotou vývozu a datem přechodu zboží státní hranice. Jen tato kopie JCD s těmito náležitostmi je platným daňovým dokladem o vývozu zboží. Vystavená faktura tedy není nikdy daňovým dokladem pro účely vývozu zboží ve vztahu k DPH a nesmí proto obsahovat údaje o uskutečnění zdanitelného plnění "vývoz zboží".

Z výše uvedeného vyplývá, že do ř. 411 přiznání k DPH uvádíme částku vývozu z JCD (tj. celní hodnotu zboží) s to až dnem, kdy zboží překročilo státní hranici a nejdříve v období, ve kterém máme vrácenu kopii JCD s potvrzením vývozu.

Př. 1: Dodavatel vyskladnil dne 29.1.2002 zboží ze svého skladu ve prospěch odběratele v SRN, zboží si převzal zástupce odběratele a bylo pak předáno k dopravě externímu autodopravci. Zároveň byla vystavena tržbová faktura na odběratele v SRN. Naložené auto se pak přesunulo na centrální parkoviště autodopravce a zůstalo tam přes noc. S odběratelem nebyly dohodnuty žádné jiné speciální dodací podmínky. Dne 30.1.2002 pracovník dodavatele předal na vnitrozemské celnici JCD s návrhem na vývoz tohoto zboží do SRN. Tento případ není vývozem ve smyslu §45 ZDPH a není tedy osvobozen od DPH na výstupu! A to bez ohledu na to, zda a kdy zboží nakonec republiku opustilo, protože v okamžiku zahájení vývozu již nebyl dodavatel vlastníkem vyváženého zboží.

Př. 2: Dodavatel předal vnitrostátní celnici JCD s návrhem na vývoz dne 25.2.2002. V ten samý den naložil zboží na své auto, vystavil fakturu na 10.000,- EUR a vyrazil směrem na Rakousko. Státní hranici překročil dle kopie JCD dne 27.2.2002, celní hodnota zboží byla vyčíslena na 301.200,- Kč. Zboží dorazilo k rakouskému odběrateli dne 1.3.2002. Předání bylo potvrzeno na kopii dodacího listu. Dodavatel obdržel kopii vývozního JCD dne 28.4.2002. Tento případ je vývozem ve smyslu §45 ZDPH. Dodavatel pak má vystavit následující dokumenty:

a) tržbovou fakturu ke dni 1.3.2002 na čásku 10.000,- EUR, což je asi 325.000,- Kč.

b) částku vývozu ve výši 301.200,- (celní hodnota) má uvést v řádku 411 přiznání k DPH za měsíc 04/2002 (vývoz byl uskutečněn 27.2., ale až při sestavování přiznání za duben měl dodavatel k dispozici doklad o vývozu - potvrzenou kopii JCD).

Z výše uvedeného je tady patrné, co s tím musíme udělat ve Financích:

Vystavenou fakturu zahraničnímu odběrateli je nutné ocenit kurzem dle vnitropodnikových pravidel (většinou denní kurz ČNB). Datum vystavení bude den převodu vlastnického práva k předmětnému zboží (tj. den dodání či den zaplacení při platbě předem - pozor neplést si s platbou zálohy). Datum uskutečnění zdanitelného plnění bude na faktuře nulový, režim DPH bude "není zdanitelné plnění", vývoz bude "Ano", typ dokladu DPH bude "běžný doklad". Zaúčtování běžné 311xxx/6xx xxx (tj. 601, 604, 641 či 642 podle povahy dodávky)

Vrácená kopie JCD se zaeviduje do evidence vystavených faktur pod speciální číselnou řadou, nebude se účtovat (tj. při jejím evidování budete mít vypnuté automatické zaúčtování faktur). Datum uskutečnění bude den přechodu zboží státní hranicí, období DPH bude aktuální období, za které jste ještě nepodali řádné přiznání k DPH (nejdříve však měsíc, ve kterém došlo k vývozu). Faktura bude mít jen jeden řádek s cenou v Kč, která se rovná statistické celní hodnotě vývozu z JCD. Kurz měny bude 1 Kč, vývoz "Ano", režim DPH bude "vývoz zboží", typ dokladu DPH bude "běžný doklad". Finance budou při zpracování daného měsíce upozorňovat, že faktura není zaúčtována, toto upozornění však lze ignorovat. Pokud by se někdo pro jednoduchost pokoušel toto JCD (není to z pohledu DPH a evidence nic jiného) účtovat, pak jediná možná kombinace je 395/395. Různé varianty 311/311 apod. jsou nepřípustné!

Výše uvedenými dvěma doklady zajistíme, že zaúčtování i evidence DPH bude vždy správě. Není však vyloučeno, že některé konkrétní případy půjdou evidovat jednodušeji (např. tržba se bude shodovat s celní hodnotou a vývoz s datem dodání).

Výše uvedené pojednání o vývozu se zdaleka nepokouší u úplný vyčerpávající rozbor problematiky vývozu ve vztahu k DPH a zaúčtování. Jde spíše jen o stručné shrnutí běžně se vyskytujících případů a návrh jejich řešení.

Obdobné problémy mohou vznikat při poskytování služeb do zahraniční (§46 ZDPH) a při účtování mezinárodní přepravy (§47 ZDPH). V obou případech lze zjednodušeně říci, že daňovým dokladem, umožňujícím uvádět tyto tržby v řádcích 420 či 430, je doklad či dohoda o úhradě za tyto služby. Nejjednodušší způsob (pokud neexistuje na tato plnění zvláštní smlouva) je nechat si odběratelem potvrdit kopii faktury, na které bude tato věta (například): "Odběratel potvrzuje tímto přijetí výše uvedených služeb a zavazuje se zaplatit fakturovanou částku". Pak může být vystavená faktura jak účetním dokladem, tak daňovým dokladem pro účely DPH.

Refundace, přefakturace a poddodávky

Při kontrolách účetnictví našich klientů narážíme nejčastěji na problémy se správným účtováním refundací a přefakturací nákladů či poddodávek vlastních výkonů. V praxi se bohužel uvedené pojmy často zaměňují a tím dochází mnohdy k nesprávnému zaúčtování či uplatnění DPH. Základní chybou při těchto přeúčtováních je neuplatnění DPH na výstupu při přeúčtování nákladů z přijatých plnění od neplátce. Až na výjimky uvedené v textu musí být DPH na výstupu vždy, kdy se jedná o zdanitelné plnění dle §2 ZDPH, bez ohledu na to, že se náklady "nakoupily" od neplátce!

Refundací nákladů rozumíme případ, kdy nákladu zaúčtovaný správně na MD příslušného účtu třídy 5 nepatří zcela nám, ale požadujeme na něj úhradu od jiného subjektu a nejvýše do výše tohoto nákladu (tj. neúčtujeme žádnou přirážku). V těchto případech budeme refundaci účtovat vždy na DAL stranu příslušného účtu 5xx (vystavujeme-li na tuto refundaci fakturu) a to v souladu s Postupy účtování pro podnikatele (Brutto princip a úvodní ustanovení k třídě 5, odst. 3). Datum uskutečnění je dle §9/1/h ZDPH den zaplacení nebo zjištění výše částky a to ten z nich, který nastal dříve.

V některých případech není refundace zdanitelným plněním pro účely DPH. Např. refundace mzdy, tj. nárokování mzdy zaměstnance jinému subjektu (obecní či jiný úřad, vojenská správa, soudy apod.) není zdanitelným plněním v případě, že jsou přeúčtovávány nejvýše mzdové náklady (tj. hrubá mzda na účtu 521 či 522, příslušný podnikový odvod SP a ZP na 524100 a 524200 a případně cestovní náhrady na 512) a to dle §8/m ZDPH. V tomto případě musíme refundaci účetně rozdělit na DAL účty 521 (či 522 u společníků s.r.o. a družstevníků), 524 (odvody) apod. Dalším případem je např. refundace různých správním poplatků či požadavek na příspěvek na úhradu určitých nákladů (např. poměrné části projektu od Agrární komory apod.) tj. případy jen finančního vyrovnání.

Nejčastějšími případy refundací - zdanitelných plnění jsou např. přeúčtování opravy najatého majetku nájemcem pronajímateli, vyúčtování soukromých hovorů zaměstnancům (účtujeme MD 518 fakturu za telefon, DAL 518 přeúčtování zaměstnanci, DPH 5%). Pozor na přeúčtování spotřeby elektrické energie či plynu nájemcům či podnájemcům (účtujeme na DAL 502 - el. energie, DAL 503 plyn), v těchto případech se musí jednat vždy o refundaci, nelze účtovat žádnou přirážku (viz. zákon 458/2000 Sb., energetický zákon - 1. ceny podléhají regulaci 2. pro obchodování s energií či plynem je nutná licence). Podrobnosti k uplatnění DPH lze nalézt v §14/13 ZDPH. Na výstupu je dle tohoto ustanovení nutno uplatňovat DPH vždy, pokud byl proveden odpočet DPH na vstupu z přijatého plnění (faktura za telefony, plyn apod.). Pokud si ale plátce neuplatnil odpočet na vstupu a refunduje správně nejvýše částku nákladovou, nemusí pak odvádět ani DPH na výstupu.

Jiným případem jsou refundace plnění, která jsou jinak osvobozená dle §25 ZDPH. Zde se dělají nejčastěji chyby. Jedná se např. o přeúčtování poštovného (POZOR, opět jde o regulované ceny a nelze tedy účtovat přirážku POZOR neplést si to s prodejem známek, což je nezapočítávané plnění §20/2 ZDPH), pojištění apod. Tyto případy je nutné opět evidovat jako plnění osvobozená dle §25 a je nutno je uvádět do ř. 400 přiznání k DPH.

Přefakturací budeme pak rozumět ty případy, kdy se přeúčtovávají částky nákladů jednotlivě neurčitelné či s přirážkou, ale nejedná se o vlastní výkon (tj. činnost toho subjektu, který přefakturovává). Tyto případy se účtují vždy do výnosů, zejména na účty 648 (většinou podléhají DPH) či 668 (většinou jsou osvobozeny či nepodléhají DPH). Datum uskutečnění je dle §9/1/h ZDPH den zaplacení nebo zjištění výše částky a to ten z nich, který nastal dříve.

Klasickým případem je např. přefakturace poměrné části nákladů na veletržní propagaci (tj. pořádající subjekt má různé náklady s pořádáním výstavy a provozem stánku a dle příslušné smlouvy přeúčtovává poměrnou dohodnutou část těchto celkových nákladů jiným subjektům). Jelikož se nemůže v tomto případě jednat o konkrétní refundaci (celkové náklady se skládají z různých položek), účtujeme tento případ na 648. Dalším případem přefakturací je např. přeúčtování celkových nákladů na pořádání konferencí či jiných prezentačních akcí spolupořádajícím subjektům, přefaktuace nákladů na ostrahu či úklid objektu ve společném užívání, kdy cena je dohodnuta paušálně bez vztahu na konkrétní přijaté náklady. Nejčastěji se objevuje tato přefakturace nákladů spojených s eskontem směnky, kdy se s odběratelem dohodnete, že ponese část nákladů spojených s touto operací (tj. máte v nákladech poplatek bance, eskontní úrok apod.), účtujete pak na 668 (není zdanitelné plnění).

Poddodávkou rozumíme ty případy, kdy obdržíme objednávku od odběratele na nějakou činnost, kterou sami vykonáváme, ale na její provedení si sjednáte jiného dodavatele. Nejčastěji se jedná o stavební, zámečnické či jiné řemeslné činnosti či autodopravu. Důležité je, že se jedná o činnosti, na které máte příslušné živnosti. Tyto činnosti byste měli prvořadě vykonávat vlastními zaměstnanci, najímat si k jejich uskutečnění jiné subjekty jen v případech zvýšené poptávky. (Např. společnost zabývající se autodopravou si sjedná na konkrétní objednávku dopravy jiný subjekt provozující autodopravu, třeba proto, že nemá potřebné auto). Subdodavatelé vyfakturují tyto své služby, které zaúčtujete na 518 se speciální AU, nazvaný "Poddodávky služeb ....". Konečnému odběrateli naúčtujete vykonání jím objednané služby (ne přefakturaci) v dohodnuté ceně a budete účtovat takřka vždy na účet 602. DPH uplatníte na výstupu podle povahy vykonané služby (jako u refundací a přefakturací je lhostejno, zda je subdodavatel plátce či nikoliv!). Datum uskutečnění musí být vždy den zaplacení nebo datum vykonání služby subdodavatelem (podle toho který nastal dříve), neboť on plní, jako byste sami plnili.

Personální změny

K 30.4.2002 došlo k ukončení pracovního poměru s paní Vierou Kotilovou, která dosud vykonávala funkci sekretářky naší firmy. S účinností od 6.5.2002 nastoupila na toto místo

paní Miroslava Matějíková

která je od tohoto data pověřená vedením kanceláře v Uherském Brodě. Mobilní telefon na sekretariát 602-529700 je stále platný. V pracovní době od 7:00 do 15:30 (s přestávkou na oběd kolem 12. hodiny) je tedy připravena zodpovídat na Vaše dotazy a zajišťovat vyřizování objednávek a jiných vzkazů.

Společenská rubrika

Dne 29.8.2002 se manželům Knotkovým narodil syn Adam.